Zpráva z AMPO

Milí přátelé a sponzoři našich osiřelých dětí v Ouagadougou,

doufám, že se Vám i Vašim rodinám daří dobře a přečkali jste ten studený čas pokud možno bez chřipek. Píšu Vám v dobré náladě, protože u nás se za ten čas udělala spousta práce!

O naší revoluci, která proběhla v listopadu, jste určitě zaslechli – proběhla nakonec poklidně, bývalý prezident musel po 27 letech vlády opustit Burkina Faso. To se podařilo jen v málo zemích, vypovídá to o toleranci a všeobecně mírumilovných postojích v naší zemi.  Nové volby jsou naplánovány na září až říjen tohoto roku. Přechodné období se ukazuje jako náročné. Doufáme však, že i to proběhne v klidu, ale i přesto se připravujeme na nepokoje.  Jak rádi bychom jubileum AMPO – přece jenom je to 20 let – slavili v průběhu celého roku! A protože ani ebola nepřekročila hranice našeho státu, byly bychom tak jedna z nejbezpečnějších afrických zemí, Inshallah. Teď čekáme na listopad 2015. Když zůstane do té doby vše klidné, jste všichni srdečně zváni na velkou africkou oslavu v AMPO!

Rok 2014 začal pro AMPO hodně těžce: stavba čtyřproudé silnice mezi pozemky dvou základních domovů pro osiřelé děti se mě dotkla morálně i osobně – kde zůstal můj mírumilovný klid? Teď tu před našimi branami stojí semafory, auta a mopedy projíždí kolem. Díky bohu jsem našla dostatek sponzorů a dárců a díky tomu jsme přestěhovali oba dva sirotčince na jeden pozemek. Stavba se vydařila a máme z ní všichni velkou radost.

Teď tu žije 120 chlapců a dívek, mezi nimi je od září hodně dětí pod 10 let – umíte si představit naše zázemí? Hlučné, plné zábavy a plně pracovně vytížené pro naše vychovatele! Už i ti noví prcci vědí, jak se hraje Uno, jak funguje lego, jak se jezdí na kole a kolečkových bruslích, ale že to trvalo! A toho smíchu a radosti! Je skvělé, že k nám přicházejí tak malé děti, protože jim tímto lépe vštípíme, že škola je velká a užitečná vymoženost. Jako vždy jsem dojatá, jak se velcí o ty malé starají. 

Po třech letech usilovné a praktické práce v našem mezigeneračním domě EMMA YIRI jsme museli uznat, že potřebuje zásadní změnu koncepce. Mladé hrnčířky nenašly žádné zaměstnání, skoro všechny chtějí žít ve městě a tam se také provdat.  Tak jsme se rozhodli pro tak nutné rozšíření nabízeného vzdělávání našich mladých lidí a s těžkým srdcem ukončili provoz tohoto zařízení. Starším ženám jsme postavili v jejich vesnicích kurníky a pro všechny dívky jsme našly uspokojivé řešení jejich životní situace v dobrých životních podmínkách.  Stavba EMMA YIRI ale rozhodně nebyla chybným rozhodnutím, projekt by mohl s určitými změnami pokračovat dál, ale uznali jsme, že udržitelnost našich projektů pro děti je to nejdůležitější. Ještě jednou tímto děkujeme všem dárcům, kteří nás tři roky podporovali a umožnili starým ženám a mladým dívkám v EMMA YIRI pobývat. Přesto jsme byli smutní. Ale díváme se do budoucna a chceme se plně věnovat dětem. A tak se nakonec vše vyřešilo samo, jak nejlépe mohlo.

Našli jsme nového a věrného dárce pro Dům ALMA. Děkujeme! Máme z berlínského spolku „Freunde für AMPO“ velkou radost. Dále jsme se na ředitelství dohodli, že projekty MIA a ALMA se i s nezletilými dívkami a jejich dětmi přestěhují – ven z města, pryč od tísnivých vztahů - a samozřejmě všechny najednou, na jedno místo, na krásně velký pozemek EMMA YIRI! Vánoce proběhly v duchu velkého stěhování, taková trochu akce kulový blesk, všechny dodávky a řidiči s námi drželi krok, vznikl úžasný chaos. Teď jsou ale všichni nadšení: čerstvý vzduch, velká zahrada, chov slepic, krejčovská dílna a večerní škola – co bychom chtěli víc? Šéf spojených projektů (nyní nazývaných MIA-ALMA) je naprosto spokojený. Dokonce tam najdete hlubokou studni včetně solární pumpy a solární energii využíváme i na svícení. Zcela nezávislé na vysokých cenách za energie a vodu pěstují dívky vlastní biozeleninu a mimo to ji i prodávají.  V původně hrnčířských pecích nyní pečou chléb, který pak rovněž prodávají. Výborný chléb z prosa a kukuřice, dost neobvyklý pro hlavní město, kde seženete jen bagety, přežitek z koloniálních dob Francie.

A tak se naše dva pozemky ve městě ocitly prázdné. Dobrá poloha, poblíž mateřského podniku AMPO. Jaká to šance pro náš projekt PPF (pomoc a osvěta pro ženy), který byl doposud v podnájmu! Juchú, podnájem teď můžeme ušetřit! PPF se, po malé přestavbě, přestěhovalo do dřívějšího Domu ALMA. Tady je vše větší a praktičtější, bývalá krejčovská dílna nyní slouží jako výuková místnost pro 200 žen. Prostory umožňují zřízení skladovacích prostor, které se nám hodí, neboť zde rozdělujeme chudým rodinám oblečení. V kancelářích zase nabízíme individuální poradenství pro vdovy a matky samoživitelky. Oblíbeným místem všech žen s vyhlídkou na lepší budoucnost pro jejich rodiny a je samotné se stala kancelář nabízející mikroúvěry. Taky tu najdete garáž pro náš Cinemobile, který se svými čtyřmi animátory urazí stovky kilometrů po okolních vesnicích s osvětovými tématy jako Aids, obřízka, poradenství pro rodiny, hygiena, dětské nemoci apod.  Lépe to už snad ani jít nemůže, myslím si.

A navíc: bude to ještě lepší, protože také pozemek po Domě MIA je volný. Tam se nastěhuje náš současný psycholog a bude zde mít vlastní kancelář. Navíc zde, doufejme, vznikne v brzké době malá ubytovna pro AMPO-děti, které ve městě studují na univerzitě nebo navštěvují učiliště. A které zde doposud neměly žádný nocleh. Tak je budeme moci zodpovědně doprovázet mnohem déle na jejich cestě k samostatnosti. Přestože bude nutná rekonstrukce, už nyní se tam nacházejí 3 pokoje po 4 postelích, což už je docela dobré.

A tak se vyřešily všechny mé starosti – díky Vám všem, kteří jste mi při tom pomáhali, ať už peněžními dary nebo pouhou podporou. Především děkuji naší dobré kamarádce Sonje Dinner z The Dear Foundation ve Švýcarsku. Zdvojnásobila obnos, který jsem vydělala v listopadu televizním vysíláním.

A tak mohu bez starostí pokračovat v přestavbě dřívějších domovů pro dívky. Vzniknou zde jednak dílny pro postižené a také malá dílna na výrobu brýlí. Právě probíhá stavba 3 pokojů pro hosty, jsou renovovány krejčovské dílny, kadeřnictví a výrobna mýdla. Máme stále více učňů, mimo jiné také externí mladistvé, kteří by jinak neměli žádné vyhlídky na dobrou budoucnost. Naše malá AMPO-vesnice dostává nové tvary, vznikají pěkné, ale především odolné budovy, neboť se blíží období dešťů a pozemek bohužel leží, od doby stavby silnice, hodně hluboko. Štěrk stojí hodně peněz! Pomyslným trumfem v rukávu bude naše nová restaurace, která bude otevřena v září – se 120 místy se jedná o opravdovou výzvu! Budou zde vyučeni kuchaři a pomocné síly, a tak se bude jednat o učňovskou restauraci. Se štěstím bude sponzorována rotariány, očekáváme v brzké době rozhodnutí, budu Vás o něm určitě hned informovat. Kdo ví, třeba se z jednoho z odchovanců AMPO stane kuchař s michelinskou hvězdou…! Jak víme z dvacetiletých zkušeností, vše je možné!

Díky bohu jsem dokázala mnoho věcí předvídat a delegovat toho tolik, kolik jen šlo. Však si určitě vzpomínáte, Afrika Afričanům, tak zní moje první pravidlo. Všechna zařízení samostatně provozují afričtí psychologové, sociologové, lékaři a ostatní pomocné síly. Jen jedna jediná evropská vedoucí pozice tu být musí, a to kvůli kontrole, překladu a jako záruka německých hodnot, tak jak to mám ráda. Tuto pomoc jsem našla v paní Dr. Andree Reikat z Německa. V dubnu převezme úkoly správce v AMPO. Také za tuto spolupráci jsem moc vděčná, protože Andrea Reikat je žena, která má s Afrikou zkušenosti. I její středobod života se nachází v Burkina Faso, navíc se velmi ráda a často směje, a díky tomu ji už teď všichni máme moc rádi. Hodně štěstí nám oběma, milá Andreo, v naší spolupráci. Jsme podporovány tolika dárci a přáteli z Evropy, nesmíme zapomenout zmínit naše výborné představenstvo v Sahelu. Tam vždy najdeme ochotného člověka, který vyslechne naše africké nářky. Děkujeme za to!

Já sama zůstávám zakladatelkou, ředitelkou a samozřejmě maminou pro všechny děti. Konečně si tak najdu, doufám, na své děti víc času.

Katrin si nyní může odpočinout – odhlédneme-li od všech cest a přednášek. Právě byl založen další spolek AMPO, tentokrát ve Velké Británii díky mým skvělým přátelům Georgovi a Andrewovi, a tak mám další cíl svých cest.

V tuto chvíli po hodně dlouhé době odpočívám a věnuju se jen sama sobě na vzdáleném ostrově v Severním moři, severomořské podnebí místo 45°C, západní vítr v Böen místo Harmattan, a hlavně konečně zase jízda na kole! Jak mi dělá dobře! I přes všechno to dobré, co se minulý rok podařilo, zanechal na mě tento rok stopy, a tak jsme byla jednoduše zralá na dovolenou, možná ještě víc než to, jednoduše vyčerpaná. To se ale brzy napraví.

Vám všem velký dík, posílám mnoho šťastných pozdravů od AMPO-dětí (které dostávám sem, na ostrov, telefonem přímo ze sahelové zóny), krásné jaro a stále otevřené srdce, to Vám přeje  

 Vaše Katrin Rohde, toho času z ostrova

PS: Na tomto ostrově se před několika lety pořádala sbírka AMPO, díky jedné moc milé ženě. Do AMPO odtud tehdy dorazila půlka kontejneru plná krásných věcí. A tak mě tu zná mnoho lidí z fotografií a několika přednášek. Včera do mě vrazil úplně cizí muž, pak se na mě překvapeně podíval a váhavě se zeptal: „Promiňte…, nejsi... „Afrika“?“ To bylo úžasné, začali jsme se oba od srdce smát. Teprve tady mi došlo: ano, je to tak, když to pomůže tolika lidem, budu a stále jsem ráda „Afrikou“! 

 

 

Copyright 2012. Powered by etoro review.